V rozhovoru profesor Gołaczyński zdůrazňuje, že jak mediace, tak arbitráž patří mezi takzvané mimosoudní způsoby řešení sporů. Jako takové musí být předem mezi stranami dohodnuté. Zde však podstatné podobnosti končí.

Podívejte se na celý rozhovor (jeho zhlédnutí vám zabere asi 7 minut).

Mediace je tedy metoda řešení sporů, při které třetí strana pomáhá stranám v řešení konfliktu. Role mediátora zde spočívá v umožnění diskuse a jejím moderování. Mediátor by měl stranám vytvořit podmínky pro zlepšení komunikace, vzájemné porozumění a dosažení konsensu. Pokud strany z nějakého důvodu nedosáhnou konsensu, mediace se neuskuteční a záležitost, jako by se nic nestalo, pokračuje u civilního soudu.

Arbitráž je zcela jiná instituce. Nespočívá v přesvědčování stran k řešení konfliktu prostřednictvím rozhovorů a konsensu. Jejím cílem je však závazné rozhodnutí sporu vydáním rozsudku, který - v souladu s článkem 1212 Občanského soudního řádu - má právní moc rozsudku civilního soudu po udělení doložky vykonatelnosti. Arbitráž je tedy soukromý soud, který na základě dohody stran, nahrazuje státní soud.

Důležité je to, co řekl profesor Gołaczyński asi na 5. minutě našeho rozhovoru. Od chvíle, kdy je udělen souhlas se záznamem o arbitráži, strana už nemůže z arbitráže odstoupit ani změnit názor, pokud k tomu nedá souhlas druhá strana. Záznam o arbitráži je zde považován stejně jako jiné důležité záznamy smlouvy - například o množství objednaného zboží nebo ceně.

Brzy přijdou další části rozhovoru s Prof. dr. hab. Jackem Gołaczyńskim. Budeme v nich hovořit o možnostech napadání rozsudku arbitrážního soudu a o procesním klauzurním řízení, které umožňuje přímou exekuci rozsudku.