Otázka, zda a kdy lze napadnout rozhodčí nález, je již léta analyzována státními soudy. 

Občanský soudní řád říká v čl. 1205, že rozhodčí nález vydaný v Polsku může být zrušen státním soudem výhradně v řízení zahájeném na základě podání žaloby na jeho zrušení. Žaloba není nic jiného než samostatná žaloba. Musí být podána k odvolacímu soudu do 3 měsíců ode dne doručení rozhodčího nálezu. Samotné podání žaloby nezastavuje výkon nálezu. Z žaloby je také třeba zaplatit „běžný“ soudní poplatek. 

Žaloba není odvolání

Lidé často podávají žaloby s argumentem, že rozhodčí soud nesprávně posoudil důkazy nebo špatně interpretoval předpisy. Na tomto základě žádají změnu nepříznivých rozsudků. Bohužel, s takovou obhajobou žalobci nejčastěji odcházejí s prázdnou. Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu totiž není „běžným“ odvoláním. Státní soud není soudem vyšší instance, který by, pokud by to bylo nutné, změnil nález. 

Co zjišťuje odvolací soud? 

Abychom lépe pochopili tuto problematiku, nejlépe je nechat promluvit samotný Odvolací soud ve Varšavě.

„Žaloba není prostředkem odvolání, zatímco úlohou státního soudu, na rozdíl od odvolacího řízení, není znovu meritorně přezkoumat věc již rozhodnutou rozhodčím nálezem. V řízení před státním soudem soud nezjišťuje, zda rozhodčí nález je v rozporu s hmotným právem a zda nachází oporu ve faktech uvedených ve výroku, ani zda byla tato fakta správně zjištěna“.

Jednoinstanční řízení

Takže rozhodnuto? Osoba poškozená rozhodnutím rozhodčího soudu již nemá možnost nechat věc znovu projednat jiným soudem? 

Odpověď najdeme v dalším odůvodnění nálezu Odvolacího soudu.

„Tím, že se strany dohodnou na volbě rozhodčího soudu, vědomě se vzdávají podřízení se pravidlům, která platí v řízení před státním soudem, včetně některých procesních záruk, které v takovém řízení existují. Když se rozhodnou podřídit případný spor rozhodčímu soudu, musí být vědomi jak pozitivních, tak negativních důsledků obsažených v příslušných ustanoveních klauzule. Rozhodčí soud při projednávání věcí nemusí, jako státní soud, striktně aplikovat předpisy hmotného práva, ale může své rozhodnutí zakládat také na zásadách spravedlnosti nebo rozhodnout podle obecných zásad práva“ (Rozsudek Odvolacího soudu ve Varšavě ze dne 17. října 2018, sp. zn.: I AGa 11/18).

Jinými slovy - pokud se strany vědomě vzdaly státních soudů, protože chtěly nález rychleji, pohodlněji a bez zbytečných formalit - nyní musí nést následky. Zásada "jak trwoga to do Boga" zde neplatí.

Kdy lze podat žalobu;

Podle čl. 1206 Občanského soudního řádu může strana prostřednictvím žaloby požádat o zrušení rozhodčího nálezu, pokud: 

1. neexistovala dohoda o rozhodčím soudu, dohoda je neplatná, neúčinná nebo ztratila svou platnost

2. strana nebyla řádně informována o řízení před rozhodčím soudem nebo byla jiným způsobem zbavena možnosti obhajovat svá práva; 

3. rozhodčí nález se týká sporu, který není zahrnut v dohodě o rozhodčím soudu nebo přesahuje rozsah této dohody

4. nebyly dodrženy požadavky na složení rozhodčího soudu nebo základní pravidla řízení před tímto soudem

5. nález byl získán prostřednictvím trestného činu nebo bylo základem pro vydání nálezu padělaný nebo upravený dokument

6. v téže věci mezi týmiž stranami již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí státního soudu 

7. podle zákona spor vůbec nemůže být rozhodnut rozhodčím soudem 

8. rozhodčí nález je v rozporu se základními zásadami právního řádu České republiky (klauzule veřejného pořádku)

Analýza toho, co konkrétně tyto předpoklady znamenají, přesahuje rámec tohoto příspěvku. A i kdybychom je zde chtěli probírat, stejně bychom to nikdy nevysvětlili tak kompetentně, jasně, jednoduše a srozumitelně jako prof. dr. hab. Jacek Gołaczyński ve videu níže. Pokud máte 13 minut volného času a zaujalo vás toto téma, určitě se podívejte:

Brzy další část rozhovoru s prof. dr. hab. Jackem Gołaczyńskim. Budeme v ní diskutovat o možnosti nařídit exekuci rozhodnutí!