Důsledky doložky o rozhodčím řízení ve smlouvě mezi podnikateli jsou mimořádně dalekosáhlé. Obecně řečeno, podnikatelé tímto způsobem odnímají obecným soudům pravomoc zabývat se spory, které mohou z těchto smluv vyplývat. Podnikatel již nemůže podat žalobu na svého obchodního partnera k obecnému soudu – záležitost musí být řešena rozhodčím soudem. Co se však stane v případě, že rozhodčí soud spor projednal a vydal rozsudek, a některá ze stran není s rozsudkem spokojena?

Proti rozsudku rozhodčího soudu nelze podat „běžné“ odvolání, ve kterém by strana mohla namítat například nesprávnou interpretaci předpisů soudem nebo nelogické hodnocení důkazů. Zákon však předpokládá možnost podat žalobu na zrušení rozsudku rozhodčího soudu. Tato možnost je však omezena na zvláště závažné, taxativně vyjmenované vady. Proč tomu tak je? V procesněprávní nauce se má za to, že pokud se podnikatelé rozhodli pro arbitráž ve víře v rychlejší projednání věci na základě méně formálního postupu, omezili současně možnost zasahování státních soudů do přezkumu legality takto vydaných rozsudků.

Které tedy zvlášť závažné vady mohou odůvodnit žalobu?

Existují určité procesní normy, které musí splňovat každý moderní občanský proces, aby jeho rozsudky odpovídaly standardům právního státu. Takové normy například stanoví, že každá ze stran musí být řádně informována o věci a musí mít možnost hájit své zájmy. Věc musí projednat řádně ustavený a nestranný soud. Dohodnutá pravidla řízení mezi stranami musí být respektována. Rozsudek nesmí být získán trestným činem ani vydán na základě padělaných nebo pozměněných dokumentů. Samozřejmé je také, že rozsudek rozhodčího soudu nemůže být vydán, pokud byla tatáž věc mezi stejnými stranami již předtím projednána jiným rozhodčím nebo obecným soudem. Rozsudek rozhodčího soudu zatížený některou z těchto vad by měl být zrušen. To je v zájmu nejen samotné strany, ale i spravedlnosti.

Mezi další případy, kdy může obecný soud zrušit rozsudek rozhodčího soudu, patří situace, kdy ve smlouvě mezi podnikateli vůbec není doložka o rozhodčím řízení nebo smlouva, ve které byla doložka obsažena, pozbyla platnosti. Existuje také tzv. „klauzule veřejného pořádku“. Ta umožňuje zrušit rozsudek rozhodčího soudu, pokud i přes formální správnost porušuje základní zásady právního řádu České republiky. Nejvyšší soud naznačuje, že k tomu může dojít pouze v drastických případech, například pokud by v rozsudku bylo přiznáno odškodnění, aniž by bylo zjištěno způsobení škody žalobci, nebo pokud přijaté rozhodnutí vůbec nekoresponduje s důkazním materiálem shromážděným ve věci, nebo v jiných podobných situacích.

Jak vyplývá z výše uvedeného, obecný soud vůbec nezkoumá, která strana má ve sporu pravdu nebo zda myšlenkový proces arbitra odpovídá logice či zásadám životní zkušenosti. Takové okolnosti nemohou být tedy důvodem pro podání žaloby. Je třeba pamatovat, že to byly samy strany, kdo zbavil obecný soud této možnosti! Z tohoto důvodu lze rozsudek rozhodčího soudu buď zrušit – tedy zrušit v celém rozsahu a záležitost předat k dalšímu projednání rozhodčímu soudu, nebo žalobu zamítnout. Jiné možnosti zákon nepředpokládá.