Možné různé řešení

Ukazuje se, že ano! Požádali jsme pana profesora Jacka Gołaczyńskiego z Univerzity Wrocław, předsedu Vědecké rady Ultima Ratio, o vysvětlení této záležitosti. 

Podle názoru pana profesora je dohoda o rozhodčím soudu smlouvou, která se zásadně řídí hmotným právem. Samozřejmě, občanský soudní řád rovněž upravuje procesní účinky této dohody. Nicméně zde platí zásada smluvní svobody. To znamená, že smluvní strany mohou volně stanovit obsah dohody. O omezení této svobody můžeme tedy hovořit pouze tehdy, pokud to stanoví právní předpisy. Příkladem takových omezení, pokud jde o formu a okamžik uzavření rozhodčí doložky, jsou smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem nebo zaměstnavatelem a zaměstnancem. Rozhodčí doložky v takových smlouvách musí mít písemnou formu a mohou být sepsány až po vzniku sporu.

Doložky "variantní", "kombinované" a "stupňovité" 

V běžném obchodním styku - tedy v situaci, kdy obě strany nejsou podnikateli - a v profesionálním obchodování nemáme taková omezení. Ustanovení čl. 1161 § 1 stanoví, že pro podrobení sporu rozhodčímu soudu je nutná dohoda stran. Ve smlouvě by mělo být uvedeno předmět sporu nebo právní vztah, z kterého spor vznikl nebo může vzniknout v budoucnosti. Strany mají tedy velkou volnost v upravování si rozhodčích doložek, a proto jsou přípustné i různé varianty takových doložek.

Na následujícím videu pan profesor rozebírá nejčastější druhy rozhodčích doložek - „variantní“, „kombinované“ a „stupňovité“ doložky (sledování videa vám zabere přibližně 8 minut).

Praktické příklady

Nejlépe nyní tato témata vysvětlíme na příkladech. V září 2020 jsme obdrželi dotaz s obsahem:

„V této fázi ještě nechci vybírat Ultima Ratio místo státního soudnictví. Chtěl bych si ale rezervovat možnost rozhodnutí v pozdějším termínu - například při připravování žaloby. Je to možné?”

V takové situaci je ideálním řešením do smlouvy s kontrahentem zavést tzv. „variantní doložku.” Ta spočívá v tom, že každá strana si zarezervuje právo podat žalobu buď před příslušným státním soudem nebo před Ultima Ratio. Rozhodnutí musí být učiněno později - například při podání žaloby a je závazné pro druhou stranu.

Jak by taková doložka mohla vypadat? Zde je příklad obsahu:

„Spory z této smlouvy budou řešeny soudem v obvodu, kde má X své sídlo nebo "Ultima Ratio” První Elektronický Rozhodčí Soud při Sdružení Notářů Polské republiky ve Varšavě - podle volby strany podávající žalobu, což bude druhá strana respektovat.”

Možné mnohé kombinace

Na konci roku 2020 během telefonické konzultace se jedna z firem ptala na jinou možnost. Lze tak formulovat doložku, aby některé nároky byly řešeny před státním soudem, a jiné před Ultima Ratio? Naši klienti říkali: 

„Chtěl bych, aby naše firma začala využívat e-arbitráž, ale kolegové z právního oddělení mají obavy z elektronického formátu arbitrážního řízení v případech s vysokou hodnotou předmětu sporu.”

Ukazuje se, že ideálním typem rozhodčí doložky v této situaci je tzv. „kombinovaná doložka.” Strany stanoví kategorie nároků, pro které bude příslušný státní soud. Jmenovitě uvádí rovněž záležitosti, které bude řešit Ultima Ratio.

Podívejme se na příklad kombinované rozhodčí doložky:

 „Spory o nároky do hodnoty X zlotých, vyplývající z této smlouvy, budou řešeny soudem v obvodu, kde má Y své sídlo. Spory o nároky překračující tuto částku bude řešit „Ultima Ratio” První Elektronický Rozhodčí Soud při Sdružení Notářů Polské republiky ve Varšavě.”

a také:

"Veškeré spory vyplývající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou řešeny "Ultima Ratio" Prvním Elektronickým Rozhodčím Soudem při Sdružení Notářů Polské republiky ve Varšavě. Toto ustanovení však neplatí pro určité nároky: [nájemní činži, cenu prodeje, aj.], pro které bude příslušný státní soud v obvodu, kde má X své sídlo”.

Nejprve elektronické předběžné řízení

Nejzajímavějším typem rozhodčí doložky je však tzv. „stupňovitá doložka.” Podívejme se na to na konkrétním příkladu. Jedna z firem nám položila následující otázku:

„Podávám hodně žalob na elektronický soud v Lublinu. Někteří žalovaní skládají však námitky k platebním rozkazům. Ty spory pak jdou ke státním soudům a trvá to velmi dlouho. Je možné, aby Ultima Ratio řešil jen ty sporné případy?”

Podle doporučení pana profesora je naprosto možné toto ustanovení formulovat. Ultima Ratio může být zásadně příslušný k řešení dané věci. Nicméně, strana podávající nárok bude mít nejprve oprávnění podat žalobu před státním soudem v elektronickém předběžném řízení. Pokud se tak rozhodne, může k Ultima Ratio podat žalobu až tehdy, pokud elektronické předběžné řízení bude z nějakých důvodů zrušeno.

Netřeba dodávat, jaký praktický význam má takové ustanovení. Jak může vypadat jeho příkladný obsah?

„Strany tímto vyjadřují souhlas, aby veškeré spory vyplývající z této smlouvy byly řešeny Rozhodčím soudem - „Ultima Ratio”. První Elektronický Rozhodčí Soud při Sdružení Notářů Polské republiky. Za účelem minimalizace případných nákladů vzniklých při uplatňování nároků, které by měly strany nést, se strany dohodly, že výše uvedené ustanovení nevylučuje možnost podat žalobu ke státnímu soudu v tzv. elektronickém předběžném řízení. Pokud některá ze stran tuto možnost využije, Rozhodčí soud bude příslušný k řešení věci až po zrušení elektronického předběžného řízení státním soudem.”

Rovné zásady pro strany 

Ve všech výše uvedených příkladech je důležité, aby rozhodčí doložka nenarušovala zásadu rovnosti stran. Nesmí například přiznávat pouze jedné straně právo podat žalobu před Ultima Ratio nebo před státním soudem (čl. 1161 §2 Kpc). V ostatních ohledech mají strany značnou volnost a mohou přizpůsobit obsah doložky podle aktuálních potřeb. Děkujeme panu profesorovi Jacku Gołaczyńskému za vysvětlení těchto složitých témat. Celý rozhovor s panem profesorem, kam se ještě vrátíme v dalších článcích naší Akademie, najdete ZDE.

Tým Ultima Ratio